keyimg20080811-9484471-2-data
Česká věda a svět

Mezinárodní spolupráce v české vědě

Věda a výzkum se neobejde bez mezinárodní spolupráce – mezinárodní spolupráce je jedním ze základních zdrojů rozvoje vědeckého poznání.

V této krátké úvaze chceme především rozčlenit jinak dosti složitou oblast mezinárodní spolupráce ve vědě a výzkumu do několika skupin a ty charakterizovat jejich specifickými rysy. Chceme postihnout určité obecné rysy v mezinárodní spolupráci ve vědě a výzkumu.

Mezinárodní spolupráci můžeme v moderní době rozdělit podle hlediska multilaterální (mnohostranné) / dvoustranné a podle hlediska vládní / nevládní.

Mnohostranné spolupráce můžeme dělit na:

Dvoustranné mezinárodní spolupráce: jde o mezinárodní diplomatické dohody, která sjednala Česká republika (nebo do nichž sukcedovala Česká republika po jejím vzniku po roce 1993 a které uzavřely předchozí republiky a Česká republika usoudila, že sukcese do těchto dohod je pod dohodě s partnerským státem pro oba partnery vzájemně výhodná).

Dvoustranné dohody, tzv. dohody o vědeckotechnické spolupráci, dohody o hospodářské spolupráci, které obsahují články o spolupráce ve vědě a výzkumu a tzv. kulturní dohody jsou uzavírány a uzavřeny na základě vzájemné výhodnosti buď na tzv. spirálovém principu – tedy podle vzájemné polohy odstředivě od České republiky nebo s nejvýznamnějšími státy, např.: USA, Japonské císařství, Čínská lidová republika, Korejská republika.

Podrobněji k mezivládním dohodám viz web Ministerstva zahraničních věcí (http://www.mzv.cz) nebo Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (http://www.msmt.cz/vyzkum-a-vyvoj-2/podpora-mezinarodni-spoluprace-ve-vavai ).

MŠMT je podle zákona tzv. kompetenčního (zákon č. 21/1993 Sb.) odpovědné za mezinárodní spolupráci ve vědě a výzkumu.

Specifická situace je v případě členských států Evropské unie. V případě členských států EU se dává přednost spolupráci v rámci EU, tj. např. účast v tzv. Rámcových programech EU a EURATOM ve výzkumu a demonstracích před spoluprací na základě dvoustranných dohod.

Přesto tyto dohody existují (např. se Spolkovou republikou Německo, Itálií, Francií, Rakouskem, Maďarskem, Polskem atd.). Tyto dohody se však využívají zvláště pro spolupráci na úzkých tématech zajímající jen obě strany nebo jako přípravné dohody pro vstup do rámcových programů.

Pokud jde o financování mezinárodní spolupráce lze rozlišit tyto formy:

  • Platba příspěvků členských států – obvykle je členský příspěvek vypočítáván podle zastoupení HDP (Hrubého domácího produktu) příslušného státu na součtu všech HDP ostatních členských států. Takto vypočtený příspěvek může být dalšími opatřeními modifikován – institucionální financování.
  • Příspěvek na řešení projektů vypisovaných mezinárodní organizací – účelové financování.
  • Příspěvek na řešení projektů vypisovaných členským státem – účelové financování z národních zdrojů.

Přidat komentář

Klikněte zde pro přidání komentáře

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *