panel
Rychlé zprávy

Komentář ke článku Martina Rychlíka – Badatelé pod tlakem: Věda akceleruje a žádá výsledky rychle

Dovolte nám reakci na článek, který vyšel na České pozici s názvem – Badatelé pod tlakem: Věda akceleruje a žádá výsledky rychle.

Autor v článku trochu směšuje věci, které nejsou stejné i když spolu souvisí

  • Rychlost publikačního procesu, která je nyní daleko větší než před lety
  • Rychlost vědeckého pokroku
  • Tlak na badatele ve směru zrychleného publikování

Zvýšená rychlost publikačního procesu je (podle našeho názoru) nesporným kladem v rozvoji vědy a je třeba ji podpořit a ocenit. Cenou za to je ovšem podstatné snížení kvality recenzního řízení. Doba trvání publikačního procesu byla vždy, ve své podstatě, velkou  brzdou rozvoje vědy, protože snižovala rychlost výměny  vědeckých poznatků (před několika desetiletími typická doba publikace byla více než dva roky, dnes publikace preprintu trvá cca tři dny).

Rychlost vědeckého pokroku se díky urychlení výměny vědeckých poznatků podstatně zrychlila, protože základním faktorem v rozvoji vědy je výměna vědeckých poznatků.

Není správné považovat urychlení vědeckého pokroku za negativní jev.

Věda se stala průmyslem (kde jsou zlaté časy soukromých badatelů na universitách v devatenáctém století) a tlak na zvyšování výkonu, efektivity a snižování nákladů je přirozeným jevem. Protože věda vyžaduje velmi vysoké náklady, musí tomu odpovídat její přínos. To znamená měření vědeckého výkonu a to lze především pomocí bibliometrie (při všech jejích nedostatcích), protože jiné měření (mimo subjektivního posuzování) zatím není k dispozici.

Bibliometrické výstupy mají velký význam pro transparentnost vědy, protože poskytují objektivní a otevřený pohled na realizovaný vědecký výkon institucí, týmů ale i jednotlivých vědců. Je to svým způsobem spravedlivý pohled, protože všem měří stejně, podle stejných pravidel, nebere v úvahu známosti (na rozdíl od všech těch komisí a panelů) a každému dává šanci ukázat co v něm je – i mladým badatelům (kteří ještě známosti nemají).

Stěžovat si na to, že dnešní věda má charakter průmyslového oboru nemá cenu, protože k tomu historický vývoj dospěl a ekonomická hlediska jsou rozhodující pro získání finančních zdrojů. Vztah mezi investovanými finančními zdroji a měřitelnými výstupy je obecným základem ekonomické efektivity.

Článek, podle našeho názoru, představuje poněkud nostalgický pohled nazpět do pomalejších časů. Je to stejný pohled jako byl pohled některých starostů měst, kteří si výrazně nepřáli, aby přes jejich krásné městečko jezdily ty odporné parní lokomotivy (dnes ty odporné lokomotivy obdivujeme v technickém museu).

Časy se mění, i ve vědě.

Přidat komentář

Klikněte zde pro přidání komentáře

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *