Informační systém

Kauzy „Systém MPSV“ a „Informační systém vědy a výzkumu“

Jistě si všichni vzpomeneme na kauzu týkající se systému vyplácení sociálních dávek trvající půldruhého roku a končící u soudu.

MPSV tehdy odstavilo systém vytvořený a dlouhodobě bezproblémově provozovaný jedním dodavatelem a po zhruba půldruhém roce skandálního provozu nového systému vytvořeného dvěma jinými dodavateli se vrátilo k původnímu systému a původnímu dodavateli. Údajným důvodem přechodu na nový systém bylo ušetření státních financí a odstranění monopolního postavení původního dodavatele tohoto systému. Finanční ztráty vzniklé v důsledku této akce veřejnosti nejsou známy.  A není ani známo, zda „provozem“ nového systému nebyly způsobeny i nenapravitelné datové ztráty.

K této kauze se v únoru 2012 vyjádřil rovněž vicepremiér Bělobrádek, který mimo jiné řekl:

…“Musí se vyšetřit, proč byl místo funkčního systému vytvářen nový a proč byly tyto zakázky bez výběrového řízení zadávány firmám, které mají vazbu na ministra a náměstka MPSV.
Je evidentní, že nový systém pro vyplácení sociálních dávek nefunguje a zaměstnancům na úřadech práce způsobil mnoho komplikací. Proč byl ale vůbec nahrazen plně funkční systém a proč MPSV na tvorbu nového nikdy nevypsalo výběrové řízení? V celé záležitosti je řada nejasností, které musí být pečlivě prošetřeny. Výměna snad patnáct let cizelovaného systému za nový, který vytváří firma, která zřejmě ani na tuto činnost nemá zakázku, vyvolává velké pochybnosti o smysluplnosti změny.“

 

A jak je to s Informačním systémem pro výzkum, vývoj a inovace?

Za provoz a rozvoj Informačního systému výzkumu, vývoje a inovací (IS VaVaI) odpovídá Bělobrádkův úřad. Smlouva s dodavatelem služeb na provoz a rozvoj systému skončila 31.5.2016. K prodloužení smlouvy na tyto služby nedošlo. Více než 10 let cizelovaný bezproblémově fungující systém byl ze dne na den odstaven a po dvouměsíční pauze je nahrazován jiným.

Důvody odstavení, které uvádí vicepremiér Bělobrádek, se velmi podobají důvodům odstavení systému na MPSV – úspora financí na provoz a vývoj systému, odstranění monopolního postavení původního dodavatele systému.

V celé záležitosti, která v konečném důsledku vedla k odstavení IS VaVaI, je řada nejasností. Nejasnosti se týkají především ceny navržené dodavatelem za další poskytnutí služeb pro provoz systému, ale také „maximálního úsilí“ Bělobrádkovy sekce zajistit provoz systému od 31. května 2016 v jednacím řízení bez uveřejnění. Slib vicepremiéra Bělobrádka, že zveřejní v  červenci 2016 podrobnosti o obsahu jednání (viz. bulletin z června 2016 zveřejněný na webových stránkách RVVI) zůstal jen slibem.

Podle řady prohlášení vicepremiéra Bělobrádka se cena požadovaná dodavatelem pohybovala v řádech mnoha desítek milionů korun. Vždy přitom ale zapomněl uvést, že předmět jednání se netýkal prodloužení smlouvy na zajištění služeb pro další provoz a rozvoj IS VaVaI, ale prioritně něčeho docela jiného – zakoupení celého SW balíku k IS VaVaI Úřadem vlády. Zmiňovaná indikativní cena se tedy vůbec se netýkala prodloužení služeb na provoz a rozvoj IS VaVaI. To jednoznačně vyplývá z tiskových prohlášení konsorcia – dodavatele těchto služeb, učiněných 10. 6. 2016 a 17. 6. 2016. Podle tiskového prohlášení konsorcia byla cena za služby na provoz a rozvoj stejná jako v předešlých letech.

 

V Koncepci IS VaVaI na roky 2016 až 2020 schválené vládou 13. ledna 2016 je uvedena jak cena za provoz a rozvoj odstaveného systému – činila 7,65 mil. Kč ročně, tak i budoucí předpokládaná cena za provoz a rozvoj IS VaVaI ve výši do 10 mil. Kč ročně. Podle Koncepce jsou v budoucí ceně zahrnuty náklady na provoz IS VaVaI včetně drobných změn v rozsahu 10 % kapacity dodavatele v objemu cca 8,5 mil. Kč ročně a cca 1,5 mil. Kč ročně pro velké změny související s implementací této koncepce. Roční cena za provoz a rozvoj systému původním dodavatelem byla tedy dokonce nižší, než předpokládaná budoucí roční cena. Koncepce je zveřejněna na webových stránkách RVVI.

Bělobrádkův úřad nevyvinul, jak tvrdil vicepremiér, maximální úsilí pro udržení provozu IS VaVaI. Podle tiskového prohlášení dodavatele odstaveného systému se konalo první jednání v rámci jednacího řízení bez uveřejnění 9. května 2016 (tedy cca 3 týdny před ukončení platnosti smlouvy) a poslední jednání 26. května 2016, od té doby Bělobrádkův úřad neprojevil žádný zájem o další jednání s dodavatelem.

Proč se Bělobrádkův úřad v takové časové tísni, kterou sám zavinil, nesnažil zajistit plynulý provoz stávajícího systému a proč chtěl především získat autorská práva k SW balíku IS VaVaI, je jen těžko pochopitelné. Zejména s ohledem slova vicepremiéra Bělobrádka v jeho dopise představitelům vrcholných orgánů státu z 1. 6. 2016, podle kterých měl být původní systém provozován po dobu maximálně 30 měsíců. https://avobloguje.files.wordpress.com/2016/06/dopis-isvav-belobradek.pdf

Úsporu finančních prostředků na informační systém a nezávislost na externím dodavateli chce vicepremiér Bělobrádek řešit tím, že systém bude vyvinut a provozován pracovníky Úřadu vlády na HW Úřadu vlády.

Realizace tohoto dobrodružného rozhodnutí je taková, že na Úřadu vlády se na vývoji a provozu systému podílejí osoby ze soukromé firmy na dohodu o pracovní činnosti. Tyto osoby ovšem neznají a ani nemohou znát problematiku IS VaVaI v celé její šíři a to má již nyní a ještě bezesporu i bude mít těžký dopad na kvalitu celého IS VaVaI.

A jak je to se zprovozněním nového systému?

Sebevědomé oznámení vicepremiéra Bělobrádka 8. srpna 2016, že systém je plně funkční a uživatelsky komfortnější nebylo pravdivé. Blíží se konec září a v současnosti je zřejmě stále v ověřovacím provozu datová oblast RIV (výsledky) a CEP (projekty) – informace o přechodu do „ostrého“ provozu nebyl dosud uveřejněna. Dodavatelé dat do systému nemají k dispozici aplikaci pro vkládání dat, kontrolní služba zveřejněná od 18. září není náležitě popsána a je zřejmě pořád ještě nefunkční, zveřejněný popis je matoucí, nikdo neví, jaké kontrolní testy provádí a co vlastně bude doopravdy dělat.

Aplikace pro prezentaci dat uložených v systému rozhodně nenabízí uživatelský komfort. Při detailním prohlížení dat a konkrétních výběrech se objevují chybějící (dříve poskytované) informace, objevují se různé nedostatky, a to v každé sekci – a dokonce chyby. Zkrátka podle úsloví „zpátky na stromy“. Jsou vůbec zveřejněné informace spolehlivé? Zatím nevíme, co přinese budoucnost – zejména hodnocení výsledků 2015 a 2016 (už i tak opožděné), sběr dat, kontroly datových dodávek a zařazování dodávek dat do systému včetně jejich zpracování až do datových výstupů – průběžně aktualizovaného datového zdroje pro webovou prezentaci. Nezbývá, než si přiznat, že nový systém ani není plně funkční ani kvalitní ani uživatelsky komfortní.

Jak je to s externím dodavatelem informačního systému a ušetřením finančních nákladů?

MPSV má z rozumných důvodů jednoho externího dodavatele systému – takový rozsáhlý a složitý sytém by měl být nepochybně vyvíjen a udržován specializovaným pracovištěm, vrcholové úřady mají jiné zaměření. To ve svém vyjádření z roku 2012 vicepremiér ani nezpochybňuje.

Proč tedy Bělobrádkův úřad znovu vyvíjí systém, který již byl vyvinut a spolehlivě provozován externím dodavatelem, který byl před lety vybrán na základě veřejné zakázky? Takové rozhodnutí je spíše plýtváním finančních prostředků. To by řádný hospodář neudělal. Pro uživatele je důležité, aby systém fungoval jak má a poskytoval spolehlivé informace v co nejširším rozsahu. A to nový systém neplní.

Kauza systému MPSV vzbudila velký zájem v mediích. Není divu – šlo o vyplácení sociálních dávek konkrétním osobám. V IS VaVaI jde ale také o nemalé finance do vědní oblasti, jedná se o cca o 30 miliard Kč za rok.

 Měl by tedy být i v případě Informačního systému pro výzkum, vývoj a inovace prošetřen postup Bělobrádkova úřadu.

 

Přidat komentář

Klikněte zde pro přidání komentáře

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *